Příběh generálního ředitele

Vladimír Polášek jr.

Vladimír Polášek

Už 14 let stojí v čele rodinné společnosti se sídlem ve Zlíně a výrobním závodem v Tišnově, odkud míří vitaminové doplňky do Česka, Slovenska i dalších téměř 40 zemí světa. Do portfolia VITARu patří mnoho značek včetně MaxiVity, jedničky na trhu v oblasti doplňků stravy v Česku, ale i populární nealkoholické nápoje Capri-Sun. Právě u nich Vladimír Polášek začínal, když mu otec, zakladatel společnosti, svěřil první velký úkol – postarat se kompletně o jejich výrobu a marketing. Dnes řídí firmu s tržbami přesahujícími 500 milionů, ne vždy ale bylo tak veselo. Cesta k úspěchu vedla postupnými krůčky a začala letními brigádami.

 

Brigádnické začátky

Už jako dítě trávil Vladimír Polášek prázdniny v tišnovském výrobním závodě nedaleko Brna. „Zezačátku jsem pomáhal s údržbou – zametal jsem dvůr, natíral obrubníky na bílo, což byla tehdy známka čistoty. Když ve výrobě nestíhali, jezdili jsme se sestrou plnit šumivé vitaminy do tub i kdykoli během roku,“ vzpomíná na své začátky v rodinné firmě.

„Protože jsem uměl dobře německy, vzali si mě pak na obchodní oddělení, kde jsem měl všechny možné úkoly jako překlad dokumentů, vyřizování korespondence, zařizování eventů a podobně. Postupně jsem začal nakukovat i do kalkulací nebo plánování výroby, prostě všeho, co s obchodem souvisí.“ Vladimír Polášek tak byl i u toho, když do Česka přišly velké obchodní řetězce a VITAR do nich začal dodávat vitaminové doplňky.

 

Velký start u Capri-Sonne

V roce 1998 přišel zlom v podobě licenční smlouvy na výrobu nealkoholických nápojů Capri-Sonne (dnes Capri-Sun). „Šlo o německy mluvící firmu, proto jsem dostal na starosti veškerou komunikaci a marketing. Měl jsem navíc možnost nahlédnout, jak dělají obchod v Německu, kde jsem v koncernu Wild strávil mnoho týdnů. Poznával jsem jejich obchod i marketing, jezdil jsem s obchodními reprezentanty. Velmi jsme se také spřátelili s tehdejším obchodním ředitelem Capri-Sonne. Byl jsem ve věku jeho syna a on ke mně měl takový otcovský přístup,“ vypráví Vladimír Polášek.

V roce 2000 dohodl s Capri-Sonne rozšíření výroby ve VITARu, pro kterou už ale byla potřeba druhá výrobní linka a větší prostory. Proto se celá produkce stěhovala z Tišnova do Bruntálu a Vladimír Polášek ji dostal komplet na starosti, ve 23 letech. „Měl jsem odpovědnost za výrobu a marketing, jely nám dvě linky. Zajímavostí je, že jedna z nich u nás stále vyrábí.“

 

V pozici generálního ředitele

V roce 2004 byla výroba nealkoholických nápojů v rámci VITARu ukončena a Capri-Sonne na čas přestalo být součástí VITARu – aby se k němu o sedm let později vrátilo. V té době už byl generálním ředitelem Vladimír Polášek, který převzal rodinnou firmu od svého otce v roce 2005.

„Tehdy mi dal otec, který firmu v roce 1990 zakládal, celý VITAR na starosti. Situace nebyla nijak růžová, protože po zániku divize nealkoholických nápojů byla společnost bez zisku. Pro mě to ale byla škola krizového řízení, a úkol byl jasný – dostat ji zpět k zisku,“ říká Vladimír Polášek, který kromě školy v rámci rodinné společnosti měl už i vysokoškolský titul z Fakulty managementu a ekonomiky ve Zlíně, která tehdy spadala pod brněnské Vysoké učení technické.

V roce 2008 se VITAR stává jedničkou v oblasti doplňků stravy v obchodních řetězcích a drogeriích v Česku, postupně začíná být ziskový a obrat společnosti se od roku 2005 do roku 2018 zečtyřnásobil. I díky opětovnému rozjezdu výroby nápojů Capri-Sonne, které dnes pod značkou Capri-Sun VITAR vyrábí a distribuuje nejen na českém a slovenském trhu, ale i v dalších státech střední a východní Evropy.

 

Úspěch patří všem

O úspěch společnosti je Vladimír Polášek zvyklý se dělit. Nejen se svými společníky a zaměstnanci, ale také s lidmi a organizacemi, které pomoc potřebují. „Podnikáme v krásném oboru, který je prospěšný, a dává mi to možnost pomáhat svému okolí. Byli jsme jedni z těch, kteří pomohli zlínskému hokeji, když mu bylo nejhůř. Dostal jsem se do zlínského Rotary clubu, kde můžeme dělat charitativní projekty. Možná to bude znít jako klišé, ale možnost změnit věci ve prospěch druhých pro mě moc znamená. Jsem rád, že mohu podpořit události, které by bez sponzorů nemohly fungovat a naše ročenka ukazuje, že na takové akce rozdáme kolem 4 milionů korun za rok. Snažíme se zaměřit na organizace a lidi kolem nás, víme tedy, komu pomáháme.“

 

Rodinná tradice

VITAR je i dnes, po téměř 30 letech existence, rodinnou společností. Po otci Vladimíru Poláškovi starším a matce Janě Poláškové přebrali odpovědnost za firmu jak Vladimír Polášek mladší coby generální ředitel, tak jeho sestra Lucie Miklová, advokátka a jednatelka firmy a manželka Pavla, která je personální ředitelkou. A další pokračování rodinné tradice má velkou šanci – Vladimír Polášek je otcem čtyř dětí, z nichž některé už pro VITAR začaly zpracovávat příležitostné úkoly. Tak jako kdysi nynější generální ředitel.

 

Záliby a koníčky: karavan i veteráni

Mezi záliby Vladimíra Poláška patří karavan, se kterým vyráží mnohokrát do roka na rodinné výlety a dovolené. „Díky němu jsme flexibilní, máme úplnou volnost, při špatných sněhových podmínkách vyměníme snadno hory za termály. Pro mě je to dokonalá forma dovolené.“

I další z koníčků se týká aut – Vladimír Polášek je totiž sběratelem veteránů a společně s manželkou se dokonce v roce 2018 vrhli i na veteránské rally. „Zlín je město Barum Rally, je to největší událost pro kluky a chlapy. Mým snem vždycky bylo jezdit rally, což bylo nereálné, tak jsme se teď aspoň začali věnovat té veteránské setinové. Lásku k autům ale chovám od dětství. Otec kdysi v jedné aukci koupil veterána a pro mě to bylo nejvíc na světě. Na začátku 90. let se pak dostal k sérii tatrovek, které potřebovaly renovovat a já jsem se tomu rád věnoval. Pak přibývala další auta a dnes jich máme funkčních 12, otec se mnou tohoto koníčka stále sdílí.“