Repelenty výrazně snižují riziko ataku klíštěte, říká doc. RNDr. Alena Žákovská, Ph.D.
Pracuje jako imunoložka a vysokoškolská pedagožka na Masarykově univerzitě v Brně. Klíšťatům se věnuje přes 30 let a bohužel má s nimi i nepříjemnou osobní zkušenost – od roku 1992 se totiž potýká s lymeskou boreliózou. „Po několika letech antibiotické, ale i přírodní léčby se zdravotní stav celkem ustálil, ale s infekcí musím bojovat dál,“ říká doc. RNDr. Alena Žákovská, která se mimo jiné věnuje i testování repelentů coby nejvhodnější formě prevence. „S repelenty mám obecně dobré zkušenosti a Predator se jeví podle našich výzkumů jako vysoce efektivní,“ prozrazuje v rozhovoru.
Jaké nemoci mohou klíšťata v Česku přenášet a které jsou nejběžnější a nejnebezpečnější?
Klíšťata nepřenáší nemoc jako takovou, ale přenáší pro člověka patogenní mikroorganismy, které mohou onemocnění vyvolat. Proto pokud saje klíště třeba na divokém zvířeti, pak většinou přenesený mikrob žádnou reakci nevyvolá. Pro člověka může být nejnebezpečnějším patogenem například virus klíšťové encefalitidy, bakterie Anaplasma phagocytophylum způsobující anaplasmózu (HGE) nebo Borrelia burgdorferi s.l. způsobující lymeskou boreliózu. Ale může to být i ne tak častá Francisella tularensis způsobující tularémii a původce ricketsiózy a ehrlichiózy v klíšťatech také nacházíme. Nejběžnějším patogenem je bez debat Borrelia burgdorferi s.l. způsobující lymeskou boreliózu a virus encefalitidy.
Kdy nejčastěji dochází k nákaze u člověka, a proč se ne každý od infikovaného klíštěte nakazí?
Nejčastěji dochází k nákaze u člověka jakýmkoliv patogenním mikroorganismem při sání klíštěte a nemusí to být až po 24 hodinách. Proč se každý nenakazí, závisí na několika okolnostech, například na množství patogenních mikroorganismů u klíštěte, na virulenci patogena (tj. schopnost vyvolat onemocnění), na době sání, na stavu obranného systému daného člověka. Do hry vstupuje i individuální situace, třeba jestli je člověk zrovna ve stresu, má chřipku, několik dní nespal a podobně.
Jak se proti možné nákaze nejlépe bránit? Jaká základní pravidla doporučujete?
Nejčastěji se klíště přichytí na člověka na nohách. Je proto třeba nosit světlé hladké oblečení, dlouhé nohavice, během procházky občas vizuálně zkontrolovat oblasti nohou. Riziko ataku klíštěte výrazně snižují repelenty. Čím dříve je klíště odstraněno, tím lépe. Pozor na to, že nepřichycené klíště se pohybuje po těle i několik hodin, je proto třeba se kontrolovat opakovaně i druhý den. Sprcha, horká koupel ani prací cyklus na 40 °C klíště nezabije. Je dobré také zvážit možnost očkování.
Jedničkou na lékárenském trhu v Česku a na Slovensku jsou repelenty Predator. Máte s nimi osobní zkušenost? Podrobila jste je v rámci svých výzkumů nějakému testování?
S repelenty obecně mám dobré zkušenosti a Predator se jeví podle našich výzkumů jako vysoce efektivní. Reakcemi klíšťat na repelenty se zabývají moje studentky Kateřina a Sára v rámci své odborné práce SOČ. Testovaly už 2 repelenty značky Predator a na každý z nich bylo použito 50 v přírodě odchycených klíšťat. Ta se odchytávají vždy ve stejné lokalitě, jejíž přírodní charakteristika je pečlivě sledována.
Jakými výsledky se mohou repelenty Predator pochlubit?
Repelent Predator Forte odpudil 92 % klíšťat a repelent Predator Outdoor Impregnance odpudil 96 % klíšťat. Odpuzená klíšťata ve většině případů zůstávala v části bez repelentu a nepřelezla jej ani po analýze, v několika případech pak zvolila reakci "útěk".
Jak probíhají vaše výzkumy klíšťat v terénu – co všechno je předmětem vašeho odborného zájmu?
Studenti, kteří u mě dělají na diplomových pracích, musí alespoň jeden rok chodit na vybranou lokalitu a pravidelně „vlajkovat“ klíšťata (tedy smýkat vlajkou po vegetaci). Klíšťata pak vyšetřují na přítomnost určitých patogenů. Ze svých statisticky zpracovaných záznamů pak poznají důležité informace o životním cyklus klíšťat a zjistí jejich infekčnost. Z našich výzkumů plyne, že každé třetí klíště v Česku je infikováno některým z patogenů způsobující onemocnění.
Prozraďte ještě, jaký způsob vyndávání klíšťat doporučujete, aby bylo minimalizované riziko nákazy?
I při vyndávání klíštěte je samozřejmě třeba dávat pozor a manipulovat s ním tak, aby se mikroorganismy nedostaly do krve člověka. Je třeba místo dezinfikovat, po určité době klíště vykývat a opatrně vytrhnout. Pak znovu místo dezinfikovat, třeba i opakovaně. Několik týdnů je pak vhodné se pozorovat, zda nenastanou některé z průvodních potíží nemocí.
